Páťa malý bojovník, který nikdy nepřestává zkoušet.

Páťa se narodil po termínu. Porod byl vyvolávaný, dlouhý a komplikovaný. Když konečně přišel na svět, dostal infekci, kterou měla i maminka. Lékaři ho museli okamžitě napojit na hadičky a přístroje, protože jeho drobné tělo bojovalo s novorozeneckou sepsí – otravou krve.

Dny v inkubátoru ubíhaly pomalu, naplněné nejistotou a strachem. Maminka mohla svého syna poprvé obejmout až po osmi dnech. Do té doby se na něj chodila dívat „jako na rybičku do akvária“.

Po měsíci stráveném v nemocnici se konečně mohli vrátit domů. Ale nic už nebylo jednoduché. Infekce a těžký start do života zanechaly trvalé následky. Páťa má centrální hypotonii – ochablé svaly – a zároveň spastické postižení končetin. Lékaři stanovili diagnózu kvadruspastické DMO, netypickou formu dětské mozkové obrny. K tomu přibyly i zrakové potíže – astigmatismus a podezření na CVI, tedy centrální postižení zraku.

Dnes je Páťovi pět let. Nepřestává bojovat, ale jeho cesta je náročná. Neleze, nesedí, nemluví, nechodí a stále potřebuje pleny. Sám se neobslouží. Každý pohyb, každé zlepšení vyžaduje nekonečné množství trpělivosti, energie a péče. Maminka s tatínkem s ním cvičí denně, objíždějí rehabilitace, neurokliniky, hypoterapie, kraniosakrální terapii i Feldenkraisovu metodu. Pomáhá i plavání a chtějí zkusit delfinoterapii – všechno, co může Páťovi dát šanci posílit svaly a posunout se blíž k samostatnosti.

Rodina už ale své síly i finance dlouhodobě vyčerpává. Terapie stojí ročně okolo 550–600 tisíc korun. Přesto se nevzdávají. Páťa se směje, i když to bolí. Rodiče bojují, i když jsou unavení. Dělají pro svého syna první poslední, protože vědí, že každé malé zlepšení má cenu zlata.

Péče o dítě s tak náročnou diagnózou je práce na plný úvazek, 24 hodin denně. A přesto, že láska dokáže hodně, sama o sobě nestačí.

Pomozte s námi malému Páťovi pokračovat. Každý příspěvek znamená další terapii, další naději, další krok k lepším zítřkům.

Páťa má odvahu. Pomozme mu mít i šanci.