Když se svět potopí do víry a naděje.

V létě 2014 rodinu postihla tragická nehoda. Jejich tehdy 2,5 letý syn Hynek utrpěl úraz v bazénu, který byl natolik vážný, že musel být v kritickém stavu letecky přepraven do FN v Motole. Došlo k poškození mozku v důsledku doby strávené pod vodou.

 Stav byl hodnocen lékaři, jako velmi kritický.

Jeho maminka věřila, že čas a odhodlání dokážou zvrátit nemožné. Dny i noci s Hynkem, stovky terapií, lázně, hyperbarické komory, nekonečné cesty do Motola. Každý drobný pohyb víčka, každé nadechnutí bylo vítězství. Život se smrskl na rytmus péče, cvičení, odsávání, naděje a vyčerpání.

Dnes, po letech boje, už ví, že návrat do „předtím“ nepřijde. Že někdy ani největší láska a síla matky nedokážou změnit realitu. Zůstává trvalá starost, hluboké pouto a smíření.

Zdravotní komplikace, tracheostomie, opakované hospitalizace — to vše se stalo každodenností. Přesto se v jejich domě drží klid. Ne proto, že by bylo lehčeji, ale proto, že už není proč vzdorovat.

Pro nadaci je setkání s touto rodinou připomínkou, že péče má mnoho podob. Někdy znamená naději, jindy přijetí. A i když se sny o uzdravení rozplynou, zůstává to nejdůležitější — důstojnost, blízkost a odvaha žít dál.

Ke zlepšení pohybové aktivity a dovedností Hynečka jsou potřebné nejen pravidelné pobyty v lázních, ale i různé zdravotnické pomůcky a každodenní velmi nákladné cvičení a rehabilitace. K návratu do důstojného života nás čeká dlouhá cesta, ale Hyneček je velký a usměvavý bojovník, a my věříme, že to dokáže.